Klokanovití (Macropodidae) jsou druhá největší čeleď vačnatců (po vačicovitých) s 54 druhy v 11 rodech. Nezahrnuje však klokánkovité, kteří mají samostatnou čeleď, přestože se velmi klokanovitým podobají.

Patří mezi středně velké pelikány. Dorůstá průměrně 1,6 - 1,8 m s rozpětím křídel 2,3 - 2,5 m a hmotností mezi 4 - 10 kg. Je celý bílý s černými končetinami a částečně i křídly, žlutou kůží kolem očí a růžovým zobákem a hrdelním vakem. Obě pohlaví se zbarvením nijak viditelně neliší, samec však mívá větší zobák a dorůstá o něco větších rozměrů než samice.

Krokodýl Johnstonův (Crocodylus johnsoni Krefft, 1873) nazývaný též krokodýl australský je druh sladkovodních krokodýlů žijící na severním pobřeží Austrálie.

Chameleoni (Chamaeleoninae) je skupina ještěrů z čeledi chameleonovitých. Zahrnuje 4 rody, kterým všem přísluší české označení chameleon. Dokážou velmi rychle měnit své zbarvení, a například se tak přizpůsobit svému okolí. Dále se dívají každým okem zvlášť (monokulární vidění) a jejich vymrštitelný jazyk je stejně dlouhý jako jeho tělo.

Ropucha obrovská (Bufo marinus) je velká pozemní ropucha s domovinou ve Střední a Jižní Americe. Patří do podrodu Chaunus z rodu Bufo (ropucha). Má velmi dobrou rozmnožovací schopnost. Tato žába je tak reprodukčně úspěšná také díky svým stravovacím návykům, které jsou mezi ostatními žábami neobvyklé. Požírá totiž nejenom živou kořist, ale i mrtvou. Dospělé žáby mají velikost obvykle 10 až 20 cm, ale největší zaznamenaný exemplář měřil 40 cm a vážil 2,70 kg.

Netopýr severní, také znám jako netopýr bahenní, netopýr jednobarvý nebo netopýr stěhovavý, (Eptesicus nilssonii) je druh z čeledi netopýrovitých.

Vyskytuje se na velkém území Francie, Norska a v Česku. Jeho hmotnost se pohybuje mezi 8 - 17 gramy. Přes zimu se ukrývá v podzemních prostorech jako jsou jeskyně. Léto většinou tráví ve štěrbinách mezi komínem nebo střechou. Loví ve skupinách pohybujíce se krouživým letem.

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku
	informace o taxonu na Wikidruzích

 

Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) je malý savec endemický pro východní část Austrálie, jeden z pěti žijících ptakořitných, jediných savců, kteří kladou vejce, místo aby rodili živá mláďata (zbylé čtyři druhy jsou z čeledi ježurovitých). Je to jediný reprezentant čeledi ptakopyskovitých (Ornithorhynchidae) a rodu Ornithorhynchus, nicméně bylo nalezeno několik fosilních příbuzných, z nichž někteří patří taktéž do rodu Ornithorhynchus. Vědecké jméno Ornithorhynchus v řečtině doslova znamená 'ptačí nos' a anatinus je výraz pro 'kachnu'. Ptakopysk se ve volné přírodě dožívá věku 16 let, nejstarší pozorovaný jedinec přežil o rok déle. V zajetí se však nepodařilo chovat ptakopyska déle než 6 let, obvykle hyne mnohem dříve.

Žralok spanilý (Carcharhinus amblyrhynchos) je druh žraloka z čeledi modrounovitých.

Do této čeledi patří i žralok bělocípý (Carcharhinus albimarginatus), který je žraloku spanilému velmi podobný. Žralok spanilý se vyskytuje nejčastěji ve slaných vodách tropů a subtropů, okolo atolů, korálových útesů a v lagunách. Může se potopit do hloubky 280 metrů, ale jeho přítomnost byla zaznamenána i v mnohem větších hloubkách (až 1000 metrů). Dosahuje délky až 2,6 metrů a hmotnosti okolo 34 kilogramů. Pro člověka není příliš nebezpečný, pokud se ovšem cítí ohrožen, může dojít k obrannému útoku – kousnutí. Předtím nám ale tzv. exhibičním plaváním, při kterém se nahrbí, dá najevo svou agresivitu. Toto chování je typické spíše u jedinců, ve skupině se příliš neprojevuje. Žralok spanilý patří mezi ohrožené druhy, což je způsobeno jeho vysokým výlovem.

Velryba není ryba, ale savec z řádu kytovci (Cetacea). Mimo jiné to znamená také to, že dýchá vzduch stejně jako všichni ostatní savci, tedy i člověk. Velryby patří mezi největší živočichy žijící na Zemi. Živí se planktonem.

Zpravidla se jako velryby označují příslušníci podřádu kosticovců, ale i mnoho ozubených kytovců je označováno jako velryby, zvláště pak velké druhy, jako je kosatka dravá, kulohlavec černý, běluha, narval, vorvaň a další.

Kytovci, které mají v češtině rodové jméno velryba:

Leguán zelený (Iguana iguana) je nejznámějším druhem z čeledi leguánovitých. Obvykle je zelený nebo našedlý. Má robustní nohy, dlouhý ocas a podélný hřeben zubovitých šupin na hřbetě. Dospělí leguáni mají také masitý lalok pod hrdlem. U samců podstatně větší než u samic.

Vyskytuje se v lesnatých oblastech tropické střední a jižní Ameriky. Přebývá převážně na vysokých stromech zvláště v blízkosti vodních ploch. Tento ještěr velmi dobře šplhá a plave. V případě ohrožení se vrhá ze stromů do vody.

Rozeznáváme dva poddruhy I. iguana iguana, který žije od Kostariky až po Brazílii a na Karibských ostrovech a I. iguana rhinolopha, který má na nose 3-4 malé růžky a vyskytuje se v jižním Mexiku a severní Kostarice. Tato dvě rozdělení byla již zrušena. Poddruh iguana iguana rhinolopha byl již zrušen. V každé oblasti najdete leguána zeleného odlišněji zbarveného a muselo by existovat tedy více poddruhů než jen tyto dva. Dále byl leguán zavlečen na Floridu a vyskytuje se také na Havajských ostrovech.

Samice kladou až 80 vajec do podzemních hnízd a mají 1 snůšku během rozmnožovací sezóny.

Leguán zelený je u nás velmi hojně chovaným plazem. Nicméně si mnoho chovatelů při jeho koupi neuvědomuje, že tento ještěr dorůstá až 2 m (této délky dosahují samci v těch řídkých případech, kdy mají zachovaný celý ocas).V dobrých podmínkách se dožívá 12-15ti let výjimečně až 20 let,velmi dobře se dá ochočit a rád žere z ruky a nechá se venčit jako pes je velmi nenáročný na chov díky jeho jídelníčku,jde o býložravého ještěra který se chová v teráriu při teplotě asi 26 stupních celsia v létě vyhovuje venkovní odchov ve voliérách